Obecně skladování zemního plynu v podzemních zásobnících probíhá pomocí podzemních geologických struktur, ve kterých se většinou původně nacházela ložiska zemního plynu nebo ropy. Po částečném nebo úplném vytěžení uhlovodíků z těchto ložiskových struktur byl uvolněn pórový prostor v ložiskové hornině, do něhož je možné zatláčet a následně odebírat skladovaný zemní plyn.

Základní částí komplexu PZP Uhřice jsou dvě podzemní skladovací struktury.

Od roku 2001 je jako zásobník provozována skladovací struktura Uhřice, původně plynové ložisko, objevené v roce 1984 vrtem Uhřice 8. Z hlediska geologické stavby se nachází na severovýchodním svahu nesvačilského příkopu a představuje značně komplikovanou strukturu na JV svazích Českého masivu. V prostoru nesvačilského příkopu jsou zastoupeny autochtonní sedimenty od staršího paleozoika po mladší terciér. Ložisko samotné je vázáno na bazální jurské horniny – arenity grestenského souvrství, které představuje písčitý komplex o mocnosti 100 – 135 m. Nadložní těsnící vrstva je tvořena tmavými jíly. Ložisková past se nachází v hloubkách od 1700 do 1850 m a má tvar poloklenby protáhlé ve směru západoseverozápad-východojihovýchod s úpadem k jihozápadu. Ze severu je omezena tektonicky, ve východní části se předpokládá existence erozní hrany. V nižších strukturních pozicích se z jihozápadní strany nachází vodní zápolí. Ložiskovou kolektorskou horninu představují v naprosté převaze středně až hrubě zrnité křemenné pískovce, polohově až slepence, v pórech kterých je zemní plyn skladován.

Seismický řez oblasti s ložisky v grestenském souvrství.

 

 

Vtláčení a odběr plynu se uskutečňuje osmi velkoprůměrovými provozními sondami, které propojují skladovací strukturu Uhřice s povrchovou technologií PZP. K monitorování skladovací struktury a jejího okolí slouží 4 pozorovací sondy (1 v plynové části obzoru, 1 na kontaktu plyn-voda, 1 ve vodním zápolí a 1 v nadloží).

Ústí sond skladovací struktury Uhřice.

 

Ropo-plynové ložisko – druhá skladovací struktura Uhřice-Jih byla objevena vrtem Uhřice 57 v roce 2001. Nachází se v bezprostředním sousedství struktury Uhřice v hloubkovém intervalu 1800 – 1900 m. Ropa a zemní plyn jsou akumulovány v pískovcích a slepencích bazální části jury (grestenské souvrství – arenitové vrstvy), tedy ve stejných horninách jako plyn na struktuře Uhřice. Zmíněná ložiska jsou od sebe oddělena erozivně vytvořenou rýhou, vyplněnou pelitickými sedimenty paleogénu, zajišťujícími jejich hydrodynamickou samostatnost. Severně od ložiska se nachází ropné ložisko Dambořice, od kterého je ložisko Uhřice-Jih odděleno tektonicky (nepropustným zlomem). V podloží ložiskového objektu se nachází pískovce a břidlice kulmského vývoje spodního karbonu, v jeho nadloží jsou situovány sedimenty paleogénu a ždánické jednotky Vnějších Karpat. Ložisko je zhruba elipsovitého tvaru, přičemž osy elipsy dosahují délek 400 a 650 metrů. Jihozápadním směrem je ložisko lemováno písčitými sedimenty erozního osypu, které tvoří část vodního zápolí ložiska a jsou litologicky ohraničeny.

Ložiska ropy a plynu v nesvačilském příkopu (interpretace 3D seismiky).

 

Konverze ložiska Uhřice-Jih byla zahájena pokusným vtláčením v roce 2010. Objem skladovaného plynu se každoročně zvyšuje, přičemž konec náběhového období je plánován na rok 2017, kdy struktura dosáhne své maximální skladovací kapacity. Souběžně se skladováním plynu na ložisku probíhá dotěžování zásob ropy. Těžební ropné sondy budou po ukončení těžby postupně převystrojeny a využity pro vtláčení a odběr zemního plynu. Ve finále bude na struktuře celkem 8 provozních a 5 pozorovacích sond.

Rozmístění ústí a trajektorie aktuálně existujících vrtů na struktuře Uhřice-Jih (pohled shora).

 

Pro obě skladovací struktury jsou na základě interpretace 3D seismického výzkumu sestaveny trojrozměrné geologické a simulační ložiskové modely, poskytující možnost predikování chování skladovacích objektů při různých režimech provozu. Modely jsou pravidelně doplňovány o nové geologické údaje a provozně-těžební data.

 

3D síť ložiskového modelu struktury Uhřice-Jih s umístěním vrtů.

 

 

Výjimečné kolektorské vlastnosti skladovací horniny, vhodné parametry obou skladovacích struktur a vysokovýkonné provozní sondy umožňují v porovnání s relativně nevelkou skladovací kapacitou dosahovat vysokých denních odběrových i vtlačných výkonů. To řadí komplex PZP Uhřice mezi špičkové zásobníky a v kombinaci s flexibilitou automatizovaného provozu nejmodernější povrchové technologie staví do role unikátního a nezaměnitelného článku plynárenského systému, schopného pokrýt okamžité požadavky zákazníků.